|
|
Historie ošetřovatelské profese ve Strážnici a v Uherském Hradišti
Pokorná, Štěpánka ; Kutnohorská, Jana (vedoucí práce) ; Vaňková, Dana (oponent)
Autor: Štěpánka Pokorná Instituce: Ústav nelékařských studií Název práce: Historie ošetřovatelské profese ve Strážnici a v Uherském Hradišti Vedoucí práce: doc. PhDr. Jana Kutnohorská, CSc. Počet stran: 112 Počet příloh: 19 Rok obhajoby: 2023 Klíčová slova: Historie ošetřovatelství, křesťanské řády, vzdělání sester, ošetřovatelství za války, Uherské Hradiště, Strážnice, Milosrdné sestry sv. Vincence de Paul Tato bakalářská práce pojednává o historii ošetřovateství, vývoji Střední zdravotnické školy v Uherském Hradišti a o vývoji ošetřovatelství ve Strážnici. Mapuje jejich postupný vývoj a vlivy, které na ně působily. Práce je rozdělena na dvě části, v první teoretické části se práce zaměřuje na popis historických souvislostí vývoje ošetřovatelské profese. Ve druhé, praktické části, se práce věnuje kvalitativnímu výzkumu, který byl proveden narativními rozhovory s celkem šesti respondentkami z řad absolventek Střední zdravotnické školy v Uherském Hradišti a z řad zdravotních sester, které pracovaly ve Strážnici.
|
|
|
Celoživotní vzdělávání z pohledu českých sester
MERTLÍKOVÁ, Renáta
Úvod: Tato bakalářská práce se zaměřuje na celoživotní vzdělávání z pohledu českých sester. Teoretická část se věnuje historii vzdělávání, celoživotnímu vzdělávání v Čechách i v zahraničí, motivaci a bariérám v celoživotním vzdělávání sester. Celoživotní vzdělávání sester je jedna z nejdůležitějších částí celkového vzdělání sester, protože dochází neustále ke změnám ve zdravotnictví a sestry musí své znalosti obnovovat a upevňovat. Nehledě na to, že celoživotní vzdělávání sester je v České republice zákonem povinné. Cíl: Cílem práce bylo zjistit, co české sestry nejvíce motivuje k celoživotnímu vzdělávání, zda se poznatky získané v rámci celoživotního vzdělávání promítají do ošetřovatelské praxe, zjistit jaké faktory omezují celoživotní vzdělávání sester a jaké formy celoživotního vzdělávání české sestry nejvíce preferují. Metodika: Pro tuto práci byla použita kvantitativní metoda šetření. Data byla získaná pomocí vlastního polostrukturovaného dotazníku, který se rozdal mezi 80 sester v nemocnici Prachatice a.s., návratnost činila ale pouze 49 dotazníků. Výsledky: Sestry k celoživotnímu vzdělávání nejvíce motivuje získávání nových vědomostí, které používají v ošetřovatelské praxi (71,5 %). Dále jsme zjistili, že poznatky, které sestry získají v rámci celoživotního vzdělávání, se promítají do ošetřovatelské praxe (67,4 %). Co se týká faktorů, které omezují sestry v účasti na celoživotním vzdělávání, nejvíce sestry označovaly časovou náročnost (44,9 %). V poslední řadě jsme zjistili, že sestry jednoznačně nepreferují jednu formu celoživotního vzdělávání, ale více a těmi jsou: odborný seminář, specializační vzdělávání, inovační a certifikované kurzy, školící akce a konference. Závěr: Přínosem této bakalářské práce může být inspirace a motivace sester k celoživotnímu vzdělávání. Dále mohou výsledky posloužit zaměstnavatelům zdravotnických zařízení k větší motivaci sester k dalšímu vzdělávání či k odstranění bariér, které stojí v cestě sestrám za dalším vzděláváním.
|
|
|
Vybrané problémy českého zdravotnictví z pohledu sester
VŠETEČKOVÁ, Lucie
Cílem bakalářské práce, která je tvořena teoretickou a empirickou částí, bylo zmapovat vybrané problémy českého zdravotnictví z pohledu sester. V teoretické části se zabýváme ošetřovatelství, komunikací, způsoby chování, bezpečným pracovním prostředím pro Všeobecné sestry, syndromem vyhořením, týmovou spoluprací, image sester a vzděláním sester. V empirické části bakalářské práce byla zvolena metoda kvantitativního výzkumu. Sběr dat probíhal pomocí dotazníků, jak v papírové, tak v online verzi. Dotazník obsahoval 35 otázek, které byly otevřené, polootevřené a uzavřené. Tento dotazník byl zcela anonymní a byl určen pro sestry pracující ve zdravotnickém zařízení. Výzkum tvoří 593 respondentů. Po zpracování výzkumného šetření jsme stanovili tři základní hypotézy. Na základě stanovených dat byly hypotézy vyhodnoceny takto: H1: Existuje statisticky významný vztah mezi vybranými problémy českého zdravotnictví a délkou praxe sester. H1: nebyla potvrzena. H2: Existuje statisticky významný vztah mezi vybranými problémy českého zdravotnictví a vzděláním sester. H2: nebyla potvrzena. H3: Existuje statisticky významný vztah mezi vybranými problémy českého zdravotnictví a typem oddělení, na kterém sestry pracují. H3: nebyla potvrzena. Výsledky výzkumného šetření konstatují, že se dané problémy, které uvedly sestry se neliší, v závislosti na délce praxe, vzdělání a ani typu oddělení, na kterém sestry pracují. Přínosem práce je zveřejnění výsledků a názor sester na vybrané problémy českého zdravotnictví. Tato bakalářská práce by mohla být využita jako studijní materiál pro sestry v praxi, ale i studenty při získávání vzdělání.
|
|
|
Proměna ošetřovatelské péče ve 21. století očima pacienta
ČERNÁ, Barbora
Úvod: Ošetřovatelství je vědecká disciplína, která se orientuje na člověka. Vlivem událostí ve světe došlo k přelomovým změnám v tomto oboru. Ty vedly ke zvýšení úrovně ošetřovatelské péče, které se nám dnes ve zdravotnických zařízeních dostává. Cíl práce: Cílem práce bylo zjistit, jakými změnami prošlo ošetřovatelství 21. století očima příjemců péče, tedy pacientů. Dále bylo cílem charakterizovat faktory, které na tyto změny měly vliv, a zhodnotit ošetřovatelskou péči očima pacientů. Metodika: Bylo využito kvalitativního výzkumného šetření, a to konkrétně formou polostrukturovaných rozhovorů s pacienty. Výběrovým kritériem pro volbu informanta bylo bydliště v Jihočeském kraji a věk informanta nejméně 18 let. Tito informanti byli získáni metodou sněhové koule. Výzkumného šetření se zúčastnilo 20 informantů. Realizované rozhovory byly nahrány na záznamník, doslovně přepsány, a následně analyzovány. Výsledky práce: Identifikovali jsme celkem 8 kategorií a 23 podkategorií. Jako centrální kategorie byla identifikována kategorie vědecko-technický pokrok, která je hybnou silou pro většinu změn, včetně změny ve vzdělávání. Pacienti pociťovali jako největší proměnu moderní vybavení zdravotnických zařízení, nové pomůcky a přístroje. Zmínili i novinky ve vzdělávání sester, se změnami souhlasili. Pacienti hodnotili ošetřovatelskou péči jako vysoce profesionální, odbornou a náročnou. Uvědomovali si, že jsou na sestry kladeny čím dál tím větší nároky. Profesi označili jako prestižní, ale zároveň uvedli, že by o ní veřejnost měla být více informovaná Závěr práce: Jsme si vědomi toho, že ošetřovatelská péče bude čelit dalším pokrokům a novinkám, jelikož vědu a techniku nezastavíme. Je nutno podotknout, že s touto souvislostí se budou nároky na ošetřovatelský personál zvyšovat, a i pacienti budou více nároční. Proto je potřeba na ošetřovatelské péči stále pracovat. Přitom však nesmíme zapomínat na to, jak jsou tyto změny a rozvoj vnímány našimi pacienty.
|
|
|
Pohled lékařů na současnou práci sester
DVOŘÁKOVÁ, Petra
V této bakalářské práci se budeme zabývat klíčovými aspekty práce sestry z pohledu lékařských pracovníků a dále budeme zjišťovat názory lékařů na současný systém českého vzdělávání sester. Současná doba klade na sestry vysoké požadavky, zvláště poté na samotnou práci sestry a na její vyšší vzdělávání. Velmi často se v dnešní době také hovoří o tom, aby sestry byly v péči o pacienta rovnocennými partnery lékařů a zaujímaly tak v multidisciplinárním týmu váženou pozici. Práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. V teoretické části bakalářské práce se budeme zabývat historií ošetřovatelství, současným ošetřovatelstvím a dále se zaměříme na vztah lékař sestra. V empirické části práce budeme zkoumat pohled lékařů na problematiku vzdělávání a práce sestry. Pro zpracování empirické části byl zvolen kvalitativní výzkum společně s metodou polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvoří 8 lékařských pracovníků z různých klinických oborů. Na základě provedených rozhovorů byly výsledky zasazeny do 2 hlavních kategorií a 8 podkategorií. Ze získaných výsledků vyplynulo, že lékaři vnímají současné vzdělávání za komplikované a příliš dlouhé, upřednostňují, aby byl vymyšlen lepší systém, který by přesně definoval a upravil otázky zvyšování kompetencí a s ním související patřičné vzdělání sester, včetně délky studia. Dále lékaři uváděli, že vysokoškolské studium přináší benefity v podobě získání vysokoškolského titulu a zároveň vyšší prestiž povolání. Práci sestry lékaři považují za esenciální a zastávají názor, že je sestra nepostradatelnou součástí kvalitně poskytované péče pacientům. Zjistili jsme také, že mezi nejčastější důvody, které mají vliv na vznik konfliktní situace mezi sestrou a lékařem, patří stres, přepracovanost, vzájemná neúcta spojená s nevhodným chováním a porušování kompetencí obou stran. Na základě výpovědí můžeme také konstatovat, že lékaři považují sestru za svého partnera i v oblasti odborné péče o pacienta a nebrání se tak od sestry přijmout návrhy nebo doporučení.
|
|
|
Postoje a názory sester na vzdělávání v praxi ve zdravotnické organizaci
Kapustová, Zuzana ; Veteška, Jaroslav (vedoucí práce) ; Tureckiová, Michaela (oponent)
Tato diplomová práce s názvem "Postoje a názory sester na vzdělávání v praxi ve zdravotnické organizaci" se zabývá problematikou vzdělávání sester v praxi. Cílem této práce je poskytnout teoretické informace nejen z oblasti dalšího profesního vzdělávání sester ale také poskytnou náhled a názory na tuto oblast od sester v rámci jedné zdravotnické organizace. Práce je koncipovaná do dvou hlavních částí. V úvodu práce je představeno téma ošetřovatelství a jsou zmíněny zásadní odůvodnění pro vzdělávání sester. První část je teoretická a pojednává o problematice vzdělávání v kontextu zdravotnických organizací. Dále je v této části zmíněn význam znalostí a profesní postavení sestry spolu s jejími kompetencemi. V této části je následně zmíněno i vzdělávání pracovníků ve zdravotnické organizace a značný prostor je zde vyhrazen pro celoživotní vzdělávání. Teoretická část pak dále věnuje motivaci nebo kvalitě poskytovaní péče. Následující částí práce je výzkumná část. tato část práce pojednává o výzkumném šetření, které bylo v rámci práce prováděno. Snahou výzkumu bylo zjistit, zda mají pracovníci povědomí o možnosti vzdělávání na svém pracovišti a zda považují vzdělávání v praxi za důležité. Dále pak bylo zjišťováno, zda respondenti pociťují přínos vzdělávání v praxi a jaký názor mají na konkrétní formy...
|
|
|
Pohled kvalifikovaných sester na studentky oboru všeobecná sestra v kontextu odborné klinické praxe
Kovaříčková, Jolana ; Vaňková, Milena (vedoucí práce) ; Di Cara, Veronika (oponent)
Východiska - uvedení do problému: Nezastupitelnou úlohu v přípravě studentů na budoucí povolání mají všeobecné sestry, které provází budoucí kolegy při nauce ošetřovatelských postupů a při osvojování si role všeobecné sestry. Formulace cílů a výzkumných otázek: Základním výzkumným cílem (ZVO) je pohled a očekávání kvalifikovaných sester na studenty ošetřovatelství v rámci klinické odborné praxe. Na podkladě ZVO jsou stanoveny dílčí výzkumné cíle a otázky, které: mapují využívané strategie sester, pomocí nichž zapojují studenty do denního provozu klinického oddělení; identifikují způsoby a oblasti, kterými sestry hodnotí studenty; analyzují názor sester na samostatnost studentů oboru všeobecná sestra; hodnotí reakce sester na inovace, které jsou součástí výuky studentů a jsou vnášeny do klinické praxe; analyzují kompetence a charakteristiky, které sestry předpokládají pro jejich ideál "dobré sestry". Popis pužitých metod: Výzkum byl proveden na základě kvalitativního přístupu. Sběr dat byl realizován metodou focus group. Výzkumný vzorek vznikl na základě kombinace účelového a prostého náhodného výběru pomocí metody sněhové koule. Pomocí obsahové analýzy metodou otevřeného kódování vznikly základní kategorie a subkategorie. Hlavní výsledky: Kategorie zabývající se výukovými strategiemi,...
|
|
|
Faktory ovlivňující přístup ošetřujících v péči orientované na pacienta
WALDSBERGEROVÁ, Marcela
Předkládaná diplomová práce je členěna na část teoretickou a část empirickou. Úvodní část teoretické diplomové práce poskytuje krátké nahlédnutí do historického exkurzu péče zaměřené na pacienta a zabývá se současnými tendencemi oboru Ošetřovatelství. Teoretická část práce je dále členěna do tří klíčových oblastí, které determinují ošetřovatelskou péči. První jsou objektivní faktory, tj. systém péče o zdraví. Druhou oblastí poukazujeme na faktory spojené s přímým poskytováním ošetřovatelské péče. Třetí oblast je soustředěna na roli pacienta a jeho okolí. Empirická část přináší názory všeobecných sester na faktory, které dle jejich zkušeností ovlivňují přístup ošetřujících v péči orientované na pacienta. Cíl práce: Cílem práce bylo zmapovat faktory ovlivňující péči orientovanou na pacienta ze strany ošetřujících i managementu z různých zdravotnických zařízení.Výzkumný soubor: Výzkumný soubor tvořilo 11 respondentek, všeobecných sester, ve věkovém rozmezí od 24 do 58 roků. Respondentky se lišily pracovním zařazením, stupněm vzdělání, specializací i místem zaměstnání. Jednalo se o 6 všeobecných sester (směnných sester), 4 staniční a 1 vrchní sestru. Určující pro velikost výzkumného souboru byla ochota ke spolupráci a saturace odpovědí. Způsob dosažení cíle: Pro dosažení cíle práce byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu, k jehož výběru vedlo fenomenologické zaměření práce. Sběr dat se uskutečnil technikou polostrukturovaných rozhovorů. Takto získané poznatky byly dále kategorizovány a konfrontovány s literaturou tak, aby odpověděly na výzkumné otázky. Výsledky: Z výzkumného šetření vyplývá, že ošetřovatelská péče je složitý fenomén. Jedním z mnoha důvodů jsou nová medicínsko-právní východiska, která jsou odklonem od paternalistického pojetí péče k právu pacienta na sebeurčení. Avšak princip solidarity, na kterém je systém péče o zdraví v ČR založen, určitý paternalismus naopak podmiňuje, což v některých případech negativně ovlivňuje vzájemný vztah pacienta a ošetřujícího personálu. Sestry se shodovaly v chápání pojmu PCC, avšak jeho koncept znala pouze jedna respondentka. Možnost PCC realizovat je ztěžována širší škálou faktorů. Největší překážku viděly respondentky v nedostatku personálu a z toho plynoucího časového stresu. Neméně důležitým omezením se jevila i nadměrná administrativa, nenávaznost péče, ale i rutinní přístup některých ošetřujících. Hodnocení vzájemné spolupráce mezi sestrami u lůžka a sestrami ve vedoucích funkcích se lišily. Sestry, které pracují u lůžka, uváděly určitý problém ve spolupráci se svými nadřízenými a v nedostatečném ocenění jejich práce. U sester v managerské funkci jsou zjevné systémové překážky a nekoncepčnost. V otázce spolupráce s rodinou pacienta byla patrná rozdílnost názorů na míru spolupráce i nejistota, jak ji uskutečnit. Z výzkumného šetření dále vyplývá, že neustálé změny v koncepci vzdělávání sester nepřispívají k příznivému vyřešení dané problematiky. Samotná práce sestry se v nynější době často posouvá z aspektu povolání do role pouhého zaměstnání, jak uváděla část respondentek. Závěr: Zjištěné problémy v systému zdravotní péče naznačují, že je to širší škála faktorů, které ovlivňují přístup ošetřujících k pacientovi. Multidimenzionální koncepce péče zaměřené na pacienta a příklady z našeho systému zdravotní péče ilustrují, jak mohou klinické, strukturální a interpersonální faktory společně ovlivňovat přístup ošetřujících. Koncept PCC má umožnit jakémukoli poskytovateli péče určovat způsoby, jak tuto péči lépe integrovat a jak motivovat ošetřující k její realizaci.
|
|
|
Pohled kvalifikovaných sester na studentky oboru všeobecná sestra v kontextu odborné klinické praxe
Kovaříčková, Jolana ; Vaňková, Milena (vedoucí práce) ; Di Cara, Veronika (oponent)
Východiska - uvedení do problému: Nezastupitelnou úlohu v přípravě studentů na budoucí povolání mají všeobecné sestry, které provází budoucí kolegy při nauce ošetřovatelských postupů a při osvojování si role všeobecné sestry. Formulace cílů a výzkumných otázek: Základním výzkumným cílem (ZVO) je pohled a očekávání kvalifikovaných sester na studenty ošetřovatelství v rámci klinické odborné praxe. Na podkladě ZVO jsou stanoveny dílčí výzkumné cíle a otázky, které: mapují využívané strategie sester, pomocí nichž zapojují studenty do denního provozu klinického oddělení; identifikují způsoby a oblasti, kterými sestry hodnotí studenty; analyzují názor sester na samostatnost studentů oboru všeobecná sestra; hodnotí reakce sester na inovace, které jsou součástí výuky studentů a jsou vnášeny do klinické praxe; analyzují kompetence a charakteristiky, které sestry předpokládají pro jejich ideál "dobré sestry". Popis pužitých metod: Výzkum byl proveden na základě kvalitativního přístupu. Sběr dat byl realizován metodou focus group. Výzkumný vzorek vznikl na základě kombinace účelového a prostého náhodného výběru pomocí metody sněhové koule. Pomocí obsahové analýzy metodou otevřeného kódování vznikly základní kategorie a subkategorie. Hlavní výsledky: Kategorie zabývající se výukovými strategiemi,...
|
|
|
-Srovnání absolventů VZŠ a VŠ z hlediska pracovní výkonosti a spokojenosti v IP
Procházková, Lenka ; Prošková, Eva (vedoucí práce) ; Pírková, Vendula (oponent)
Diplomová práce se zabývá srovnáním absolventů VZŠ a VŠ, konkrétně porovnává pracovní výkonnost a spokojenost v intenzivní péči. V teoretické části jsou vymezeny pojmy související se vzděláváním všeobecné sestry. Je popsán proces získávání odborné způsobilosti, včetně charakteristiky požadavků na vzdělávací a studijní programy. Rozpracovány jsou i kompetence sestry, adaptační proces či faktory ovlivňující spokojenost. Hlavním cílem je zjistit, zda jsou sestry - absolventky VZŠ a sestry - absolventky VŠ spokojeny srovnatelně s pracovní náplní a s pracovními podmínkami na pracovištích intenzivní péče, nebo jsou mezi těmito skupinami rozdíly. Osm výzkumných otázek si dále kladou za cíl popsat odlišnosti absolventů v teoretických a praktických dovednostech, flexibilitě, pracovní výkonnosti a hodnocení nadřízených pracovníků. Výsledkem je, že krátce po nástupu do zaměstnání jsou spokojenější absolventky VŠ, s narůstající praxí jejich spokojenost klesá a naopak se zvyšuje spokojenost absolventek VZŠ. Ve spokojenosti s pracovními podmínkami není u dvou zkoumaných skupin zjištěn rozdíl. Doporučení se zaměřuje především na upravení definice a realizace odborné praxe studentů a adaptační proces absolventů. Klíčová slova:intenzívní péče, výkonnost, spokojenost, vzdělání sester, komparace, vyšší a vysoký školy
|
host ::
RSS.